Otčenášek Jaroslav

Petr Janeček: Černá sanitka - druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Plot, Praha 2007, 335 s.

 

Folklorista Petr Janeček pokračuje ve své záslužné činnosti a vydává druhý díl knihy Černá sanitka (první díl s podtitulem Současné pověsti a fámy v České republice vydalo nakladatelství Plot v roce 2006), ve které se opět věnuje jednomu z nejpopulárnějších současných folklorních žánrů, tzv. městské pověsti (urban legend). Jak se tedy autor, ač označení autor není v tomto případě zcela přesné, neboť autorství převážné většiny městských pověstí je anonymní (jak je u folkloru běžné), s touto „dvojkou" vypořádal? Kniha je téměř stejného rozsahu jako „jednička", přináší 174 příběhů, které P. Janeček rozdělil do 13 skupin členěných podle témat pověstí (syžetů), nikoliv podle výstavby. Nejprve ale čtenáře vítají dva odborné texty, jimiž se autor snaží vypořádat s fenoménem tzv. městské pověsti - první je Moderní mytologie. Příběhy známých vašich známých, čímž P. Janeček velmi trefně postihuje jeden ze základních příznaků městské pověsti: pocit reálnosti a pravdivosti vypravovaného příběhu, který se přeci stal jednomu známému (kterého sice sami neznáme, ale dobře známe toho, jehož je to známý). Autor tu analyzuje stav současné lidové slovesnosti a postavení tzv. městské pověsti, která převzala úlohu pohádky, legendy a zčásti i pověsti. Ve zrychlujícím se životním rytmu se vše musí zkracovat, neboť „není čas", a to ani na vypravování. Tak máme místo dlouhých pohádek krátké městské pověsti, které plní stejnou funkci, pracují často s velmi podobnými či stejnými syžety a na jejich výzkum můžeme aplikovat stejné postupy jako na „tradiční" žánry lidové slovesnosti. Ve druhém úvodním textu - Poznámka autora - se Janeček vyjadřuje konkrétně ke sběru materiálu pro „dvojku" a jeho třídění. Lépe tak můžeme nahlédnout do jeho „kuchyně".

První kapitola Duchové, démoni a devianti přibližuje příběhy, které vyvolávají obavy, strach a někdy i hrůzu a velice se blíží klasickým numinózním (démonologickým) pověstem. Za každým příběhem je Janečkova kratší reflexe textu, větší analýza skupiny je pak na konci kapitoly, a to v rozsahu několika stránek. Ve druhém oddílu Zvěř, zvířata a zvířátka se objevují texty se zvířaty v hlavní roli, většinou v osudovém konfliktu s člověkem (včetně oblíbeného žraloka jako požírače českých učitelek na Jadranu). Děsivá neštěstí a trapné omyly - kapitola třetí - jsou velmi zásadně inspirovány filmovou a televizní tvorbou, neboť mají šokující až drastický obsah, který se v klasickém folkloru vyskytuje spíše méně často.

Zcela jiného typu jsou městské legendy obsažené ve čtvrtém oddíle - Přízraky vs. nacisté. Objevuje se tu postava Péráka, jakéhosi „Robina Hooda" protektorátní doby, který trestal kolaboranty a nacisty a pomáhal odboji či obyčejným lidem. Postavy obdobného charakteru opět existují v řadě dalších zemí v souvislosti s různými dějinnými zvraty. Je jen otázkou, nakolik je Pérák obsažen v paměti lidí střední a mladší generace a ne jen přímých účastníků druhé světové války. Podobně i v páté kapitole, jež nese název Sladká šedesátá až prohnilá osmdesátá, se ukazují jisté rozpaky a nejistota P. Janečka při členění získaného materiálu. Právě zde jsou shromážděny příběhy s poměrně rozličnými syžety, přičemž společné mají jen uvedené časové ukotvení.

Asi nejzábavnější částí celé knihy je pak šestá část Rocklore a celebritylore, v níž je shromážděna řada „senzačních odhalení" spojených s českými (méně často i zahraničními) zpěváky, herci a vůbec známými osobnosti. Nejpikantnější příběhy jsou pak ty, které kombinují „naše hvězdy" s našimi politiky (ať už z komunistického období nebo ze současnosti). Neuvěřitelná naivita, až dětinskost řady našich spoluobčanů, která se projevila počátkem devadesátých let 20. století a umožnila mnoha podnikavcům přijít k velkým penězům, je přiblížena v sedmém oddílu Business folklore. Řada z těchto příběhů (např. č. 104. Éčka - o tom, které chemikálie v potravinách jsou a nejsou jedovaté) velmi úspěšně koluje dodnes. Následuje neméně zábavná kapitola Láska, sex a krutosti, v níž jsou shromážděny leckdy až drastické historky o tom, jak někoho znásilnili, pozvraceli, „otěhotněli" apod., obvykle proti vůli dotyčného hrdiny.

Poněkud drsnější a spíše „více ze života" je Mytická hromadná doprava, oddíl devátý. Problémy s tramvajemi, metrem či autobusy patří k nejvděčnějším tématům vůbec, a to nejen ve folkloru, byť jejich hlavní „dávka" již byla zpracována v prvním „díle" Janečkova opusu. Podobně je tomu i v následující kapitoleLegendy našich silnic. V jedenácté části s názvem Hospodské historky se lze setkat s řadou hluboce zakořeněných „mýtů" (zvratky v pečivu zákazníkům chutnají apod.), ale také se staršími syžety známými již z 18. či 19. století. Č. 149 Rozbor moči je v podstatě modifikovaná humorka ATU 1739 Kněz a tele, kde se také zamění moč a vznikne humorná situace. Poslední dvě kapitoly - Studentský folklor a Dětský folklor - jsou si tematicky velmi blízké a některé syžety se v lehce obměněné podobě tradují jak na základních, tak na středních či vysokých školách, byť varianty ze základních škol jsou nesporně naivnější a méně „propracované". P. Janeček nám v Dětském folkloru ukazuje příběhy spíše numinózního typu (Černá ruka), které jsou nicméně mezi dětmi stále velmi oblíbené.

Černá sanitka: Druhá žeň tedy přináší především velké množství folklorního materiálu, který Petr Janeček sice třídí značně nedůsledně podle témat (nutno ale říci, že o moc lépe to asi ani nešlo), přičemž poněkud opomíjí výstavbovou stránku městských pověstí. Kniha je doplněna o seznam informátorů (ale o kontextech sběru se dozvíme jen málo), důležitou výběrovou bibliografii a především o neotřelé a vtipné ilustrace mladého Stanislava Setinského.

Vydání: 10, 2008, 3