Kadeřábková, Jaroslava – Maierová, Markéta
 

Vzhledem ke  stále se rozšiřujícím výměnným kulturním a vzdělávacím vztahům mezi Českou republikou a zeměmi EU neustále přibývá českých studentů na západoevropských univerzitách. Je to tendence velice uspokojivá a prospěšná pro obě strany z mnoha důvodů. Nejdůležitější je vzájemná návaznost na způsob studia a vědecké práce na obou stranách; druhým důležitým aspektem je výchova české inteligence k rozšiřování si obzorů a sbírání zkušeností ve světě ve smyslu  internacionálnosti a kosmopolitismu, které je po mnoha letech izolace tak nutně zapotřebí.   

Tato studie si vzala za úkol popsat situaci českých a slovenských studentů  na univerzitě v Tibinkách v současném stavu t.j. v letním semestru 2002. Předmětem výzkumu byla poměrne malá skupina třiceti českých a slovenských studentů, při čemž výběr obou národností měl důvody hlavně jazykové a postuluje hypotézu, že není základního rozdílu mezi oběma národnostmi, pokud jde o předmět výzkumu. Tato hypotéza se během výzkumu verifikovala.

Výzkum probíhal v letních měsících 2002 formou  dotazníku a doplňkových inteview. Celkově odpovědělo 60% (18) dotázaných.

Tibinky jsou malé starobylé univerzitní město na jihu Německa. Univerzita zde sídlí již od středověku  a má velmi dobrou, i když trochu konzervativní pověst. Vlastní všechny důležité fakulty, při čemž poněkud převládají sociální a humanitní obory. Též teologie jak evangelická tak katolická má dlouholetou tradici. Město má přibližně 80 000 obyvatel, z nichž čtvrtinu tvoří studenti. Univerzita je největší zaměstnavatel, protože zde není téměř žádný průmysl. Neudivuje proto, že  rytmus a ráz univerzitního života určuje převážně život celého města.

Co nás při výzkumu bude nejvíce zajímat, jsou odpovědi na následující otázky:

  1. Jaké jou rozdíly ve studiu zde a na mateřských univerzitách, a jak byli studenti na studium v zahraničí připraveni?
  2. Jak se cítí integrováni do zdejšího prostředí, jak pociťují vztahy mezi sebou a Němci respektive ostatními cizinci?
  3. Mají -li zájem udržovat svoji národní identitu, a jak ji zde udržují?

Na zdejší univerzitě studuje celkem 19 577 studentů. Poměr Němců a ciznců představuje následující tabulka:

 

 

 

 

Muži

Ženy

 

Celkový počet

19 577

 

 

 

Němci

16 656

7 788

8 868

 

Cizinci

  2 921

1 247

1 674

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zahraniční studenti se rekrutují z mnoha evropských i mimoevropských zemí. Pro srovnání ty nejdůležitější:

 

Stát

Celkový

počet

Turecko

313

USA

188

Itálie

184

Francie

142

Chorvatsko

126

Maďarsko

66

Polsko

56

Írán

35

Česká republika

30

Mongolsko

26

Čína

23

Dánsko

22

Portugalsko

22

 

 

Velký počet studentů z Turecka, Řecka a Itálie nepřekvapí, uvážíme-li, kolik Turků, Řeků a Italů v Německu žije již ve druhé až třetí generaci. Také počet Američanů odpovídá zájmu a tradici, ve které studenti z USA starobylé evropské univerzity frekventují. Překvapivý je poměrně vysoký počet studentů z Chorvatska a nakonec konstatování faktu, že Čechů a Slováků studuje v Tibinkách jen polovina v porovnání s Maďarskem a Polskem. Srovnání situace na jiných německých univerzitách by bylo velmi zajímavé, přesahuje však rámec této stati.

 

Z celkového počtu českých studentů je pouze 7 mužů. Souvisí to pravděpodobně s obory, které studují. Respondenti výzkumu odpověděli takto.

 

Obor

Počet

Poznámky

filologie

5

hlavně slov. jazyky

politologie

4

 

medicína

2

 

teologie

2

obě ženy

farmacie

1

 

ekonomie

1

 

informatika

1

 

sport. management

1

 

hydrogeologie

1

 

 

 

Zajímavá je úplná absence právníků. Studium práv je zde na vysoké úrovni a u zahraničních studentů velmi oblíbené.

Věk českých studentů se pohybuje mezi 21 až 30 lety, což odpovídá počtu celkově absolvovaných semestrů: nejvíce jich  studuje  v prvním, čtvrtém a osmém semestru. Na sociální zařazení rodin studentů jsme se vědomě netázali. Zajímalo nás jen, vzhledem k důležitosti rozšíření informací o zahraničním studiu, z jak velkých obcí studenti pocházejí. Naše hypotéza, že ve větších městech je větší informovanost se nepotvrdila; je zřejmé, že i studenti z menších měst a obcií jsou o zahraničním studiu stejně informováni.

Na otázku „vaše rodné město" odpověděli:

nad 500 000 obyvatel - 5; nad 100 000 - 3 ; nad 50 000 - 3; nad 10 000 - 3; pod 10 000 - 4.

Převážná část respondentů potvrdila, že nejrozšířenějším způsobem financování studia jsou zahraniční stipendia: Erasmus - Stiftung   5, Sokrates  2, Friedrich Nauman  1, Renovabis 1, Rotary  1. Ostatní si studium financují soukromě: 2x pracovní příležitosti v Německu, 1x doktorandský plat, 5x neuvedeno jak. V této souvislosti jsou též zajímavé údaje, kolik peněz mají studenti mesíčně k dispozici:

 

méně než 500 Eur

9

500 Eur - 1000 Eur

7

1000 Eur - 1500 Eur

2

více než 1500 Eur

0

 

Tyto údaje se v zásadě neliší od úrovně ostatních studujících jak zahraničních tak německých a odpovídají popisu životního stylu našich respondentů. Bydlí převážně ve studentských kolejích, výjimečně  v soukromém pokoji nebo s partnerem, stravují se v menze  nebo si sami vaří, účastní se kulturního a spotovního života, pořádají výlety do okolí i cesty  za kuturou i zábavou do jiných měst, výjimečně delší cesty po Evropě.

Téměř polovina dotazovaných (8) uvádí jako svou mateřskou univerzitu Tibinky a stejný počet studentů by chtěl studium zde dokončit. Následuje Univerzita Karlova - 5, Masarykova Univerzita Brno - 4, Technická Univerzita Liberec - 1.

Jen dva z respondentů udávají, že maji zkušenosti se zahraničním studiem na jiných univerzitách nebo středních školách. Pro většinu z nich je zdejší studium první zahraniční zkušeností tohto druhu. Tato tendence k dlouholetému studiu a intenci ho zde ukončit je o to překvapující, že většina stipendií je časově omezena na mnohem kratší dobu. V praxi to znamená, že si studenti musí po skončeni stipendia najít jiné způsoby financování. To je v protikladu k běžné západoevrposké praxi, kde jsou studenti posíláni do zahraničí průměrně na rok, aby se poté vrátili na svou univerzitu a zde studium ukončili. Vzhledem ke zcela překvapujícím výsledkům příslušné otázky nebylo možné zjistit skutečné důvody této tendence. Spekulativně lze uvést větší renomé zahraničního studia a absolventského vysvědčení ve srovnání se studiem domácím nebo obliba velmi příjemného a po všech stránkách idylického studijního  prostředí v Tibinkách.

 

Příprava na studium v zahraničí začíná vždy informací o možnosti a podmínkách studia. Na otázku „kde jste se dozvěděl(a) o možnostech studia v Tibinkách" byly dány následující odpovědi:

 

na univerzitě, nabídka fakulty

3

ve škole (není jasné je-li myšleno gymnázium nebo jiné)

3

vlastní zájem (nespecifikováno)

3

Internet

3

náhodou

2

od spolužáka

1

od kamaráda

1

žila jsem tu jako au-pair

1

neodpověděli

1

 

Celkově jde o prameny velmi difuzní, které svědčí o tom, že studenti využívají všech možných cest. Chybí cílevědomý nábor zdejší univerzity a českých  středních a vysokých škol.

Znalosti jazyka si třináct dotázaných přineslo již z domova, čtyři se naučili zde v Německu a jedna respondentka uvádí neznalost němčiny, kterou nepotřebuje, protože její postgraduální studium probíhá v angličtině. Jako místo výuky je uváděna škola (6) gymnázium (7) - z  toho několik německých gymnázií v Čechách, samostudium, soukromé jazykové instituty. Jejich znalost je kvalitní. Nikomu nedělalo potíže absolvovat univerzitní zkoušku z němčiny pro cizince, která je povinná neexistují-li jiná osvědčení o znalostech jazyka. Také kurzy pro cizince, které zde studenti absolvovali sloužily spíše k osvěžení znalostí a seznámení se s novými lidmi, jak udává většina respondentů. Jedna z typických odpovědí na tuto otázku: „Erasmus start kurz - nic nového nás tam nenaučili, ale na rozmluvení se a nalezení nových kamaradů dobrý."

Výjimku tvoří dlouhodobější kurz Goethe-Institutu, který je jedním respondentem hodnocen jako vynikající. Pozitivně je hodnocen na všech kurzech skutečný kontakt s ostatními zahraničními studenty, nové vztahy, částečné odstranění jazykové bariéry, dobrý přístup ze strany učitele. Díky jazyku jsou studující převážně velmi dobře připraveni na studium.

Rozdíly mezi studiem v Tibinkách a České nebo Slovenské republice nebyli schopni definovat studenti, kteří právě studium začali. Přesto jsou odpovědi na otázky týkající se rozdílů, kladného a záporného hodnocení studia velmi diferencované a podrobné. Nejčastěji jsou viděny rozdíly v koncepci studia, které je zde hodnoceno jako volnější, samostatnější , svobodnější, komplikovanější, efektivnější. Vztahy mezi učitelem a žákem jsou ve všech odpovědích zmíněny a hodnoceny jako bližší, přátelštější. Kromě nekomentovaných rozdílů  ve studiu jsou nejdiferencovanější odpovědi  v hodnocení kladů a záporů zdejšího studia. Následuje evaluace těchto odpovědí :

Pozitivní hodnocení:

Větší svoboda volit přednášky a semináře, specializace na obor, který studenta zajímá

Velké možnosti mezioborového studia, výuka výzkumu, knihovny

Zajímavé předměty, špičkoví učitelé

Prostor studentů pro vlastní vyjádření, organizace

Velká volnost ve studiu, jak ve výběru předmětů tak v práci

Široké spektrum znalostí, univerzita má velmi dobrou pověst

Spokojená jsem s tím, že mě nikdo nekontroluje, kdy přijdu a co dělám (dokrotand)

Ucelený program, možnosti praxe a exkurzí

Příjemné okolí (2x)

Otevřenost pro zahraniční studenty, bezplatnost, „multinárodní atmosféra"

Svoboda, která je zde člověku ponechána

Přístup lidí a technické možnosti, které jsou k dispozici

Větší využitelnost poznatků ze školy

Profesoři mají čas a chuť bádat a věnovat se nadaným studentům

Mnohem lepší kihovny

Vybavení učeben, dostatek literatury (2x), celkově více volnosti v sestavování rozvrhu

Samostatnost, volnost

Přijat je každý, kdo má zájem, lepší přístup k informacím o studiu, více času v praktických cvičeních,  asistenti obvykle ochotnější než u nás

Výhody studia vůbec žádné kromě nových zkušeností

Velice dobré podmínky k vědecké práci

Zázemí, kvalitnější přednášející, novější přednášená látka

Organizace a systém

Studenti jsou aktivnější

Přístup studentů odlišný - snaha o diskuzi a řešení problémů

Efektivita studia - tzn. nejen drill ale výběr zajímavých  témat s možností praktického využití

Studentské práce jsou lépe vedeny, existuje zde  daleko lepší přístup k informacím, studium spíše koncipováno na produkci vědeckých prací a ne na učení se

Negativní hodnocení:

Komunikativnost německých studentů často přesahuje jejich faktické znalosti, je těžké proniknout mezi německé studenty - rigidní a uzavřené sociálmí struktury, nedostatečná průběžná kontrola znalostí (v důsledku toho pak stres na závěr studia)

Menší kontakt s vyučujícím

Musím dělat spoustu věcí, které bych si mohl odpustit

Špatná organizace studia

Byrokracie

Ještě neprozkoumaný systém (2x), hodně papírování

Člověk je zde příliš málo nucen hodně studovat

Přílišná vážnost

Trochu chaosu v tom, co a do kdy musí mít student splněno, něco se může překrývat

Jazykové, informační, kulturní nevýhody studia, nevýhody (velké) kvůli nečlenství v EU

Chybí všeobecný rozhled v oboru

Náročné na čas

Málo času na učení, nutnost absolvovat roční praxi po ukončení studia (medicína). Možnost rozplánovat studium na více let považuji spíše za nevýhodu, clověk ztratí roky studiem a hodně toho zapomene, úzká specializace jen na určitý obor

Systém studia je tu docela nesrozumitelný, různé moduly a tak, vůbec se v tom nevyznám

Svoboda, volnost a samourčení akademického života je sice hodnoceno velmi kladně, zdá se však ze také činí potíže: „Člověk je příliš málo nucen hodně studovat" - lapidárněji tento konflikt nelze vyjádřit. Kromě toho poměrně velká  svoboda výběru studijních  kombinací komplikuje byrokratický systém, kteryý se zdá v mnoha případech nepřehledný. Zaměření na didaktiku vědecké činnosti a podpora talentu jako kladné atributy  stojí proti touze po přehledném, reglementovaném studiu založeném na „uceni se". Pozitivní je vesměs kladné hodnocení studentů (aktivnější, diskutují) a vysokoškolských učitelů (přátelští, srdeční, bližší kontakt).

Na otázku, zda se cítí integrováni do zdejšího prostředí a proč, odpověděli  .

Ne - 4 studenti

Ano -  14 studentů

Na takto přímou  otázku vznikla určitá nechuť důvod vysvětlovat. Jen výjimečně se dozvídáme proč:

ne - neumím jazyk

ne úplně, ale spíš vlastní vinou

ano - příjemné prostředí, příjemní lidé

ano - tady jsou obyvatelé na cizince zvyklí a berou je úplně normálně

ano - protože tu vedu plnohodnotný život

jsou hlavní odpovedi.

Všichni studenti uvádějí, že se na univerzite stýkají převážně s Němci. Hlavním důvodem je snaha o zdokonalení se v jazykových znalostech a informovanost ve věcech studijních. Přesto uvedli  celkem ještě dalších 26 národností, se kterými mají kontakt. Nejčastěji jsou uváděni Američané (3x) , Rusové (3x), Finové,(2x), Švédové (2x), Rumuni (2x), ostatní jsou jednotlivé kontakty, sovisející částečně s místem bydliště (koleje pro zahraniční studenty), studijním oborem a náhodnými setkáními. Vztahy mezi Čechy a Němci jsou hodnoceny vesměs kladně:

nijak zvlášť odlišné

normálka

dobré

celkem dobré jako mezi studenty

spory som zatial nezažila

Myslím, že dobré, oni zas tak moc nerozlišují, ze které země člověk přišel, kromě toho dělí nás přece je jedna státní hranice

přátelské

dobré a přátelské

Tübingen je velice tolerantní a otevřené město s mnoha zahraničními studenty, takže vztahy mezi všemi národnostmi jsou dobré

Jako mezi všemi ostatními narody (jen na českých srazech projevovali někteří tendence rozebírat pořád dokola česko-slovenské žabomyší komplexy)

bezproblémové, velmi dobré

Negativní odpovedi:

Nevím, znám je jen málo - někteří si zřejmě velmi dobře rozumí, je těžké proniknout mezi Němce, tak se držím pohromadě případně s jinými zahraničními studenty, někteří prý hledají možnost tu co nejdéle zůstat

Je patrné, že vztahy s německým etnikem jsou navazovány především s příslušníky univerzity, spolustudujícími, mladými lidmi, profesory apod. S německými rodinami, staršími lidmi a lidmi mimo univerzitu jsou kontakty spíše sporadické. Studenti uvádějí, že znají jednu az čtyři německé rodiny a stýkají se s nimi průměrně jednou za měsíc. Šest respondentů nezná žádné německé rodiny. Jen málo se účastní politického a spolkového života: 1x Junge Europäische Föderlisten, 1x Katholische Hochschulgemeinde, 1x Ftiness Center, 1x Sport-Wasserball. Ostatní se politického a spolkového života neúčastní. Vzhledem k tomu, kolik z nich tu chce absolvovat cellé studium je to bilance poněkud negativní, odpovídá však celkové apolitické tendenci zdejšího studenstva.

Zajímavé byly odpovědi na otázku, zda si dokáží představit prožít celý život v Německu:

pět respondentů odpovědělo jednoznačně ano, tři jedoznačně ne. Ostatní komentují:

ano, ale své české identity se nehodlám tak rychle vzdát

docela jo

ne, alespoň zatím ne

ano, pokud by nebyla jiná možnost

dovedu si to představit, ale zatím to tak nevypadá

ano i ne (ano pouze s okouzlující německou partnerkou, jinak jsou Čechy pro život lepší)

čtyři otázky zůstaly bez odpovědi

Tendence brát v potaz život v cizině je zde jasně patrně, i když to nemusí být právě Německo. V Tibinkách by chtěla žít přesně polovina dotazaných a polovina  ne (ani s partnerem ani bez partnera).

Vlastnosti, které jsou přisuzovány Němcům jako typické byly zodpovězeny velice individuálně - ani jedna se neztotožňovala s druhou. Kromě běžných klišé: pečlivost, šetrnost, pořádkumilovnost, zodpovědnost na jedné a přehnaná „Pünktlichkeit", studenost, odměřenost, puntičkářství, nedostatek humoru, nabubřelost na strane druhé se nám dostalo i překvapujících odpovědí:

pozitiní vlastnosti:

přívětivost, ochota, ochota poradit, nelžou, řeší problémy bez emocí, tvořivost, volnost, mezinárodnost, otevřenost pro jiné kultury a národy, netrpí tolik předsudky, přímočarost, svobodomyslnost, přesnost v uvažování, profesionalita

negativní vlastnosti:.

nezájem o druhé, přílišná důležitost, kariérizmus, individualismus, odstup k lidem, paličatost, nespolehlivost(!), přesné dodržování pravidel, malá vnímavost v osobních vztazích, hlučnost, nepořádnost(!), neuznávají výjimky

 

Obraz  typického Němce, jak byl po mnoho let v české kultuře tradován je tu revidován vlastní živou zkušeností a nabývá mnoha nebývalých a nečekaných odstínů. Jedna z repondentek odpověděla přímo šalamounsky:

„Nezevšeobecňuji! - Každý člověk je jiný, některé nemůžu vystát, jiné mám ráda a nezáleží to na národnosti". Celkově lze vycházet z toho, že čeští studenti jsou v univerzitním prostředí velmi dobře integrováni. Mimo univerzitu jsou však neznalí skutečného každodenního života a  jejich náhled na německou společnosti je tedy pouze částečný a omezený.

Přestože je Čechů a Slováků v porovnání například s velice početnou americkou menšinou málo, udržují mezi sebou intenzivní vzájemné vztahy. Zájmové aktivity pěstují kromě tří všichni respondenti, z toho šest pravidelně, a devět nepravidelně. Nejoblibenější je promítání českých filmů na filologické fakultě, které se koná jednou týdně. Následuje česká stolová společnost čtrnáctidenně, dále společné studium, party, koncerty, výlety, povídání u kávy, noční život. Každý z respondentů zná alespoň jednoho Čecha, jedenáct jich uvádí, že jich zná  dvacet a více. Také styk s Českou republikou je poměrně intenzivní. Vzdálenost mezi Tibinkami a  Českou republikou je v evropském  neřku-li světovém měřítku malá. Domů jezdí:

 

2x a více za semestr

8

1x za semestr

7

na prázdniny

2

vůbec ne

1

 

Přes fascinaci cizím prostředím a studijní vytížeností mají čeští studenti evidentně zájem se navzájem stýkat a tím si udržovat svoji českou identitu. Na jejich setkáních panuje veselá a nevázaná atmosféra. Mají radost, že mohou mluvit svojí mateřštinou, vyměňují si poznatky, zkušenosti, informace,  novinky z domova a vzájemně si radí.

 

 

 

 

.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vydání: 5, 2003, 12