Kňiha pamňetni Tomše Hrůzy, žitele Vojvodofského

The Publication “Book of Memorials” by Tomeš Hrůza

Abstrakt

The publication presents a commented transliteration of the notes (“Book of Memorials”) written by Tomeš Hrůza, an inhabitant of Vojvodovo, a Czech village in Bulgaria. The notes cover many aspects of the history and the life of Vojvodovo Czech villagers; the main focus is, however, on the economic situation in the period of 1929-44. The edition is supplemented by informative commentaries and prefaced by a short introduction explaining the background of the manuscript in the context of the history of Vojvodovo and its former Czech inhabitants.

Klíčová slova

Vojvodovo; Czech compatriots; Bulgaria; ego-documents; memoirs

Není tomu tak dávno, co bulharský etnolog Vladimir Penčev konstatoval absenci (memorátových) textů psaných českými (ex)obyvateli bulharské obce Vojvodovo (Penčev 2005, resp. 2009), přičemž nad uvedeným faktem vyjádřil oprávněný podiv. Stačilo ovšem několik málo let a ukázalo se, že spíše než o skutečnou absenci, jednalo se v daném případě víceméně především o jakýsi optický klam - texty, jejichž autory byli členové české vojvodovské komunity, totiž existovaly, jen nebyly badatelům ani širší veřejnosti známy. Rok po vydání Penčevovy studie se totiž texty (ex)Vojvodovčanů, členů někdejší lokální české komunity, začaly - otevřeně přiznávám, že především mým přičiněním - objevovat v odborném tisku v podobě komentovaných edic. Jako první byly zveřejněny Pamětní vzpomínky Amálie Hrůzové,[1] následovány v témže roce bezejmenným textem Lýdie Faboukové.[2] Posléze byly publikovány dva texty Barbory (Barčiny) Čížkové (Jakoubek 2008, 2009a), přičemž edice dalších textů jsou v přípravě. Detailní komentář uvedených (jakož i dalších, dosud nezveřejněných) textů (ex)Vojvodovčanů v širokém kontextu „vojvodovské problematiky" podávám jinde (Jakoubek 2009b), případné zájemce o danou tematiku tedy odkazuji na odpovídající studii. Ačkoli bychom mohli důvodně tvrdit, že každý jeden text vytvořený členem (ex)vojvodovské české komunity je v řadě ohledů jedinečný a od všech ostatních odlišný, je také v rámci tohoto souboru možné postavit Kňihu pamňetni Tomše Hrůzy do kontrastu vůči všem ostatním textům, které jej tvoří; jedná se totiž o první a doposud též jediný známý text memoárového typu člena české vojvodovské komunity sepsaný ve Vojvodovu samotném. Jinak řečeno: text Tomše Hrůzy je výjimečný i mezi unikáty.

Zápisy jsou v sešitu, kam je T. Hrůza zaznamenával, soustředěny na dvou místech (blíže viz ediční poznámka), přičemž charakter obou sekcí se výrazně liší. První z nich, nacházející se na začátku sešitu, je věnována ekonomicko-hospodářské situaci - v Hrůzově dikci „drahotě" - a sestává především ze seznamů konkrétních položek a jim odpovídajících cen v daném roce (tj. v letech 1929, 1932, 1934, 1936, 1941, 1942, 1943, 1944). Vzhledem k tomu, že počínaje druhým seznamem uvádí Hrůza v jeho předznamenání, že sleduje „Tojisti", tj. ty samé položky, lze usuzovat, že jedním z hlavních cílů celého souboru těchto zápisů mělo být patrně sledování proměny „drahoty" v průběhu let. Kromě seznamů samotných obsahuje tato část ještě kratší komentáře situace v daném roce připisované na okraj listů obsahujících seznamy a čtyři delší zápisy na samostatných stranách, opět věnované převážně cenové a obecně hospodářské situaci, tentokrát s odkazem na širší kontext (válka, silná zima, rozmach černého trhu). Ve druhé sekci zápisů, nalézající se na konci sešitu, jsou komentována nejrozmanitější témata ze života obyvatel Vojvodova, přičemž nejvíce zápisů se týká samotného Hrůzy a událostí spojených se členy jeho rodiny.

Co se týče časového rozpětí záznamů, nejstarší komentovaná událost spadá do roku 1910 (vojenská služba T. Hrůzy), jedná se však o zápis vzpomínkový, psaný až později. Jako nejpravděpodobnější rok, kdy Hrůza začal se zapisováním, se jeví rok 1929, k němuž se váže první seznam „drahoty" (Drahota Vroku 1929). Poslední zápis vyhotovený Hrůzou se nachází na volném vloženém listě (viz ediční poznámka) a váže se k roku 1945. Na stejném listě se dále nalézají ještě zápisy k letům 1950 a 1952, týkající se úmrtí Tomše Hrůzy, respektive jeho dcery, jejich autorkou je ovšem již Hrůzova manželka Barka.

Při hledání odpovědi na otázku, proč se Tomeš Hrůza jako první z Vojvodovčanů - a kam až naše znalosti sahají, také jako jediný ještě ve Vojvodovu - pustil do sepisování své „pamětní knihy", jsme dnes odkázáni víceméně pouze na Hrůzovo dílo samotné. Konkrétní důvody, proč „pamětní kniha" jako taková vznikla, respektive co jej k jejímu založení v podobě zvláštního sešitu vedlo, Hrůza neuvádí, přičemž předznamenáním celého díla prostřednictvím nadpisu na deskách, kde pouze značně lapidárně konstatuje, že se jedná o sešit (tetratka), nám žádné další indicie k zodpovězení uvedené otázky také neposkytuje. Podíváme-li se však optikou dané otázky na konkrétní zápisy, ukáže se, že v několika málo z nich autor své intence přeci jen zmiňuje. Nejexplicitnější a nejkonkrétnější je tato intence u záznamu „V roku 1928. března 7. Bil zachraňen odboha", kde Hrůza vzkazuje svému synovi: „Todlepsaňi si drž sine napamatku aš budeš ňekdistrej [někdy starej], topsal, tvuj, otec." Cíl uchování zapisovaných informací pro další pokolení jeho potomků je kromě samotného zaměření odpovídajících záznamů patrný také z jiných Hrůzových konstatování, jako např. „Tosem napsal napamatku naši roďiňe" (zápis „List naší Céri Emi Neposlušni"). Hrůzovo dílo ovšem poměrně úzké vymezení rodinné kroniky překračuje, a to nejen charakterem celé řady záznamů s jednoznačně obecnějším záběrem, ale i explicitním uvedením záměru vyhotovení určitých konkrétních záznamů, v nichž mimo jiné čteme: „Topsal napamatku vaš přitel Tomeš Hrůza, Žitel Vojvodofski" (zápis „Oslava Českejškoli Vevojvodově Roku 1939"); že tento zápis Hrůza nesměřuje pouze svým potomkům (jak tomu bylo explicitně v předchozím zmiňovaném případě), je přitom zřejmé patrně již i jen z užité autorovy sebekategorizace „váš přítel", naznačující, že okruh těch, jimž je zápis určen, není vymezen příbuzností s osobou pisatele, ale okruh přízně Hrůzy překračuje či je s ním mimoběžný. V naznačeném směru šel přitom Hrůza ještě dále v o tři roky mladším záznamu, ve kterém čteme: „zapsalsem do moji kňihi pamňetni ktera mňe u pamto nastaro dobi [upamatovává na staré doby] a, i, si ji muže přečist kterise oto bude interesovat ňegdi počase nebo papir vidrži mnoho let" (zápis „O dejiťi zvojvodovi spatki doheleni. Roce 1936"). V tomto zápise - ze kterého jsme mj. převzali i pojmenování celého Hrůzova díla - se Hrůza jasně vyslovuje k tomu, že záznam (jakož i celá „pamětní kniha"?) je vedle toho, aby na zaznamenané události upamatovával jej samého, určen všem, kteří o něj někdy v budoucnu projeví zájem, přičemž je též zřejmé, že zápisy jsou (na stránky sešitu) zaznamenávány zcela vědomě a cíleně právě proto, že v dané podobě „vydrží po mnoho let"; volba Hrůzova označení „kniha pamětní" coby termínu emblematického a jeho vyzdvižení do názvu edice tedy, máme za to, sleduje původní intence autorovy.

Pokud jsme uvedli, že při hledání odpovědi na otázku, co Tomše Hrůzu k sepsání jeho „pamětní knihy" vedlo, jsme odkázání víceméně pouze na text samotný, třebaže ještě žijí Hrůzovi někdejší sousedé, a to jak Bulhaři, tak i Češi, důvod tohoto tvrzení je jednoduchý: o tom, že Hrůza „pamětní knihu" (po období více než jedné dekády!) vede, vlastně nikdo nevěděl a její „objevení" v roce 2008 vzbudilo v řadách žijících (ex)Vojvodovčanů, kteří Hrůzu osobně znali, nemalé překvapení. Podle vyprávění pamětníků byl totiž Tomeš Hrůza „takovej tichej, zavřenej", „zagubenej",[3] „byl nemluva", přičemž „nikdy nikam nechodil" a v komunikaci s vojvodovskými sousedy jej obvykle zastupovala jeho žena Barka, o níž naopak (ex)Vojvodovčané říkají, že „ta i za něj", respektive že „to byl metr, ta to vedla". Vzhledem k těmto skutečnostem tedy nikdo z (ex)vojvodovčanů nejen netušil, ale také ani neočekával, že Tomeš Hrůza je autorem díla, jehož kopie si dnes - po více než padesáti letech od vystěhování z Vojvodova a bezmála osmi dekádách od doby, kdy Tomeš Hrůza vyhotovil první zápis - (ex)Vojvodovčané a jejich potomci se zájmem pořizují.

* * *

Text „pamětní knihy" Tomše Hrůzy předkládáme čtenáři v poloze historického pramene. Využívání lidových záznamů jako historických pramenů má u nás poměrně dlouhou tradici, stejně jako jejich systematické zveřejňovaní v nejrůznějších podobách, ať již časopisecky či v různě profilovaných edicích,[4] přičemž neabsentují ani danou problematiku reflektující odborné monografie.[5] Jak ve své recentní studii Kronikářské záznamy lidové provenience jako historický pramen, jejíž úvodní partie podává jistý rekapitulační přehled zásadních momentů české diskuze k danému tématu, poznamenává Eduard Maur, byly rukopisné záznamy lidové provenience zpočátku „chápány hlavně nebo i výlučně jako důležitý zdroj informací pro lokální dějiny a pramen dokumentující způsob života lidu a jeho tradiční kulturu" (Maur 2006: 78). Záhy však, již na přelomu 19. a 20. století, poukázal Josef Pekař na další dimenzi, vzhledem ke které je možné tyto materiály využít, když jak na úrovni teoretické, tak i konkrétním rozborem Dlaskových a Vavákových Pamětí[6] ukázal, že „se o ně lze opřít při studiu myšlenkového světa venkovského obyvatelstva (pozdější historici by řekli mentality lidových vrstev, ti dnešní by mluvili spíše o představách - reprezentacích), jeho reakcí na dobové události a na vlastní situaci" (Maur 2006: 78). V obou těchto polohách skýtají rukopisné záznamy Tomše Hrůzy velice bohatý materiál, jehož analýza (nejen) ve vytyčených intencích ovšem není a ani nemůže být předmětem této edice.[7]

Ediční poznámka

Originál textu se nalézá ve vlastnictví Anny Hrůzové (roz. Kopřivové), manželky Adolfa Hrůzy - syna autora textů Tomše Hrůzy a Barky Hrůzové. Sešit s textem přivezla z Vojvodova do Čech Barka Hrůzová poté, co se z Vojvodova po smrti svého manžela odstěhovala.

Text je psán rukou do sešitu velikosti 20,5 cm (šířka) x 33 cm (výška). Na deskách sešitu je velkými písmeny napsáno „TETRATKA".[8] Sešit má celkem 21 listů, přičemž lokace zápisů je následující: na začátku sešitu je 7 popsaných listů (v nich 3 prázdné strany, druhá, čtvrtá a šestá), následuje17 stran zcela prázdných a na konci sešitu je opět 7 listů popsaných (v nich 3 prázdné strany, třetí, desátá a dvanáctá). Jednotlivé zápisy jsou uvozeny nadpisy vymezujícími, čeho se daný zápis týká. Ve vztahu k odpovídajícím stranám vypadá celková skladba díla takto:

Prvních 7 listů

1 strana: Drahota Vroku 1929, Bila

2. strana: prázdná

3 strana: Drahota Vroku 1932, Tojisti

4. strana: prázdná

5. strana: Drahota, Vroku 1934, Tojisti unor 6 ho

6. strana: prázdná

7. strana: Drahota Vroku 1936 Tojisti Leden 20 ho

8. strana: Vroce 1941 9 ho unora tadibilivojaci

9. strana: Drahota Vroce 1941, unora 9.

10. strana: I.[9] Vroce 1942, Maje 17 teho

II. Silna zima tak, že pšenice vymrzli

11. strana: Drahota Vroce 1942 ... 8 Března Kopon

12. strana: Vroce 1943 Strašnadrahota valnuvala

13. strana: Vroce 1943 Posledňihomaje Drahota

14. strana: Vroce 1944 Strašna Drahota

Posledních 7 listů

1 strana: Přestěhovani vojvodovi Do Deli Ormansko

2. strana: I. O dejiti vojvodovi spatki doheleni Roce 1936

II. V roce 1935 i 1936 Června 7 ho

III. Vroce 1943, Bil naš dolfa vojak

3 strana: prázdná

4. strana: Tomeš V. Hrůza, Vroce 1910, sloužil

5. strana: Navrat, Sesolonu Dobulgarska

6. strana: Vroku 1928. března 7, Bil zachraněnodboha

7. strana: I. Vroku. 1936, 6 unora na začatku roku

II. V roce 1945, Devateho Ledna třeti neštěsti

8. strana: Vroce 1941. Bila srpska vojna z germaniji

9. strana: I. Přichod Dobulharska, Tomeš Hrůza

II. Vroce 1941 Sme si koupili mašinu šicí

10. strana: prázdná

11. strana: List naši Céri Emi neposlušni ... XI

12. strana: prázdná

13. strana: Oslava Českejškoli Vevojvodově Roku 1939

14. strana: Rodni list Naši familiji

V sešitě jsou navíc vloženy tři volné listy velikosti A5 se zápisy obdobného charakteru a stylu jako v sešitě samotném. Kdo listy do sešitu vložil a kdy, není známo. Stejně jako u zápisů v sešitu jsou i zápisy na listech uvedeny nadpisem vymezujícím téma zápisu, jejich výčet je následující:

1. list:[10] Vroce 1928 7 ho. března

2. list Vroce 1945 9. Ledna

3. list. Ludvík T. Hruza Roku 1945

Technika přepisu

Přepis textu byl pořízen z xerokopie originálu,[11] která se nachází v archivu autora, a následně srovnán s originálem. Při přípravě edice Kňiha pamňetni Tomše Hrůzy, žitele Vojvodofského jsme se inspirovali Zásadami vydávání novověkých historických pramenů I. Šťovíčka a kolektivu (Šťovíček 2002). Text je důsledně transliterován a zejména kvůli případnému lingvistickému rozboru textu nebyly opravovány gramatické a stylistické chyby ani ostatní různá jazyková specifika. Vzhledem k jejich množství však již není na lingvistické zvláštnosti textu upozorňováno v poznámkách; pouze na místech, kde by zjevný vliv bulharštiny znesnadňoval soudobému českému čtenáři porozumění, jsme připojili vysvětlující komentář.[12] Další poznámky jsme k textu připojili též na místech, kde jsme se domnívali disponovat doplňující informací hodnou zveřejnění.

V případech, kdy se originální text odchyluje (z nejrozmanitějších příčin) od soudobného českého jazykového standardu natolik, že lze na straně čtenáře předpokládat potíže s porozuměním, vkládáme za odpovídající termín/y jejich verzi odpovídající dnešní češtině do hranaté závorky; v případech, kdy ohledně správného termínu panuje nejistota, připojujeme otazník. Obdobně postupujeme i v případě, kdy v textu určité slovo zjevně absentuje, přičemž jeho absence ztěžuje pochopení zápisu. Na místech, kdy se význam zapsaného slova/slov nepodařilo zjistit, na tuto skutečnost upozorňujeme v poznámce pod čarou. Podtržená místa v přepisu odpovídají podtržení provedenému v rukopise samotným autorem. Další nepísemné znaky (zejm. pomlčky a tečky) reprezentují odpovídající znaky rukopisu (s tím ovšem, že distinkce mezi čárkou a tečkou není v rukopisu ve všech případech zřejmá); význam jejich použití v originálu ovšem není jasný.

PRVNÍCH 7 LISTŮ

Drahota Vroku 1929. - - Bila

1	Kofa.[13] kokorice.	100.	Levu.
1	Kofa. Pšeňice ---	100. i 10.	Levu.
1	Dekar,[14] zemňe, gladno[15]	3000,	Levu.
1	Krava. Stala ...	3000.	Levu.
1	Kuň, Protředňi.[16]	5000.	Levu.
1	Vofce, mlada ...	500.	Levu.
1	Jehňe. na. Ďorďof den[17]	200.	Levu.
1	Jeden. Vuz. novej	7000.	Levu.
1	Jedno. Kilo chleba --	8,	Levu.
1	Jedno, Vejce stalo --	2.	Levu.
1	Kilo, Votrubu. stlo	3,	Levi.
1	Par. trevicu. stalo...	500,	Levu.
1	Kilo. Sejra stalo ---	40.	Levu.
1	Kilo, cukr. špalički[18]	30.	Levu.
1	Kilo. Vlni. neprani	70.	Levu.
1	Lucerna, nova stoji	80,	Levu.
1	Kilo, Sadla ---	50.	Levu.
1	Železnej. Pluch gligan[19]	1100,	Levu.
1	Šatek, stál ----	50,	Levu.
1	Kilo, soli -------	5.	Levu.
1	Kilo, fazul, -----	5.	Levu.
1	Loza[20]. Desertňi[21] ---	5.	Levu.
1	Kilo, masa, svinckeho	34.	Levu.
1	Kilo, vofči.. masa ..	25.	Levu.
1	Tele, na, 2 ňesíce	400.	Levu.
1	Mašina, řezačka, stala -	2500	Levu.
1	Šici, mašina, stala, - - -	7000.	Levu.
1	Kosa, garantirka,[22] - - -	100.	Levu.
1	Slepice, - - - - - - -	32.	Levu.
1	Husa ------------	50	Levu.
1	Krmna, husa, stala	130	Levu.

Na levém okraji: Tadi bilo dost, aňi. ten nejchuči. nenařikal bilo dos peňez kriza nene

Na pravém okraji: bilo dobře sedlakovi o sedlačku tisi budes spominat dlouho naten (zbytek zalepen známkou) (1)

Drahota V roku 1932. Tojisti[23]

1	Kofa. Kokorice. stala,	------- 25.	Levu.
1	Kofa. Pšeňice stala	------- 28.	Levu.
1	Dekar. zemňe stal	------- 1500.	Levu.
1	Krava. Ista.[24] stala	------- 2000.	Levu,
1	Kuň. isti stal.	------- 2000.	Levu.
1	Vofce. ista stala	------- 200.	Levu.
1	Jehňe. isti ....	------- 100.	Levu,
1	Jeden. Vuz. isti ....	------- 5000.	Levu....
1	Jedno. kilochleba ....	5... -----	Levu,
1	Jedno vejce - stoji	1. ------	Lef,
1	Kilo, votrub stoji ...	1. ------	Lef.
1	Par střevícu stoji --	250. ---	Levu.
1	Kilo. Sejra stoji....	18. -----	Levu,
1	Kilo. cukru. stoji ---	22. ------	Levu,
1	Kilo. vlni. stoji ---	40. ---	Levu.
1	Jedna. nova lucerna	60.	Levu.
1	Jedno. Kilo sole. ----	3...	Levi
1	Kilo. Sadla .....,	18, .....	Levu.
1	Jeden. Pluch. gligan.	1000, --	Levu.
1	Šatek isti stal, -	35. ---	Levu.
1	Kilo fazul stoji ---	2 ---	Levu.
1	Loza desertna ...	2, ---	Levi
1	Kilo masa svinckeho	14. --	Levu.
1	Kilo vofči ---,,	8. ----	Levu.
1	Jedno tele 2mňesice.	200. --	Levu.
1	Mašina řezačka	2000, --	Levu
1	Šici mašina stoji	6000. --	Levu,
1	Kosa ista ... ...	65.	Levu,
1	Slepice .......	17. ---	Levu,
1	husa, ista --	30.	Levu
1	krna husa - stoji	60, -	Levu

Na levém okraji: Tadi se viďi jak natiskujou[25] sedlaci pracovňi narod bida

Na pravém okraji: počitejte kofu kila dekar kravu koňe vofci i drubež. (2)

Drahota V roku 1934. Tojisti unor 6. ho

1	kofa. kokorice. stala	10 .....	Levu.
1	kofa. Pšeňice. Stala.	20.....	Levu.
1	Dekar. zemi stal....	1000.	Levu...
1	Krava, Prostředňi, stala	150.....	Levu
1	Kuň. isti stoji zas	2000.....	Levu....
1	Vofce ista stala	150. - ...	Levu
1	H. jehňe, - , isti stalo	80.---	Levu,
1	novi. Vuz, isti, stoji	5000......	Levu
1	kilo. Chleba, .....	5......	Levu..
1	vejce. stoji..i......	1......	Lef
1	Kilo, votrub....	80. ...	Stotinek
1	Par střevicu stoji.....	250..	Levu
1	kilo sejra stoji --	15.....	Levu
1	kilo cukru stoji---	28......	Levu. ---
1	kilo vlni stoji ...	30....	Levu ---
1	nova lucerna sotji	60....	Levu
1	kilo soli kamen. stoji	3.....	Levu. -
1	Kilo sadla stoji --	22....	Levu.
1	Pluch. stoji. stoji --	800..---	Levu
1	šasatek [šátek] jisti sotji	28...---	Levu
1	kilo fazul stoji .......	2.....	Levi
1	loza Desertňi stoji ...	2...	Levi
1	kilo masa svincki .	28....	Levu
1	kilo ofči - stari	8 ......	Levu
1	tele na zabiťi cucavi [26]	180....	Levu
1	mašina řezačka ..	1800....	Levu
1	šici mašina stoji	6000.....	Levu
1	kosa ista stoji	50.....	Levu
1	slepice stoji .....	22.	Levu
1	husa stoji	40...	Levu
1	krmna husa stoji	50	Levu.

Na levém okraji: Tadi valno vala[27] kiriza vcelom světě bida sedlakum paňi dobře

Na pravém okraji: poči tejte kilo kofu Dekar kravu koňe i tak dale jaka směna (3)

Drahota V roku 1936. Tojisti Leden 20 ho

1	kofa Kokorice stala	22.	Levu.
1	kofa Pšenice stala	45.	Levu
1	Dekar zemi stal	1000	Levu
1	Krava prostředňi stala	1500	Levu
1	Kuň isti stoji	2000.	Levu
1	Vovce ista stoji	150.	Levu
1	Jehňe isti stoji	100	Levu
1	vuz novi isti	5000	Levu
1	Kilo chleba stoji	4	levi
1	Vejce stoji - - -	1	Lef
1	kilo votrub stoji	1 50 stotinki	--------
1	Parstvice [pár střevíců] stoji	250	Levu
1	Kilo sejra stoji	18.	Levu
1	Kilo cukru stoji	26.	Levu
1	Kilo vlni stoji	30	Levu
1	nova lucerna stoji	60	Levu
1	Kilo soli Kamen stoji	3	Levi
1	Kilo sadla stoji	20	Levu
1	Pluch gligan stoji	1000-	Levu
1	Kilo fazul stoji	2	Levi
1	Loza Desert stoji	3	Levi
1	Kilo masa svinski	15	Levu
1	Kilo vovči maso stoji	10	Levu
1	tele cucavi na zabiťi	200	Levu
1	mašina řezačka nova	150	Levu
1	mašina šici singer	6000	Levu
1	Kosa ista	65.	Levu
1	Slepice ista stoji	18	Levu
1	husa stoji	30.	Levu
1	krmna husa stoji	60	Levu
1	Prase cucavi stoji	90	Levu

Na levém okraji: Kriza[28] ešťe je no uš lide přivikli i tomu no zas je smjěna počitejte Na pravém okraji: Naše proizvodstvo[29] je porad laciňejši no[30] trgovski[31] sistoji osven[32] železo (4)

V roce 1941. 9 ho unora tadibilivojaci

Vostavali včeski škole unas tu 2 koňe 1 vojak tobila kartečna rota[33] bila jich plna ves krmili koňe. V buťovci[34] i vrahovi[35] strašnasila vojska zima bila tuha sňehu malo ledu dost velkej zor[36] smˇli [jsme měli] zavobuj [za obuj][37] nebilo nanohi aňi opánki aňi gumeni[38] jenom svinski opanki za 50 levu, vidělani bivolski[39] 90 leva

pjěknej kuň 10.000 deset tisic leva

pjekna krava 8000 levu strašná drahota toje noveho vroce 1941. (5)

Drahota V roce 1941. unora 9.

1	Kofa.. Kokorice.	44.	Levu
1	Kofa.. Pšenice	68.	Levu
1	Dekar. zemi stel	3000.	Levu
1	Krava. prostředňi	4000.	Levu
1	Kuň. isti stoji	5000.	Levu
1	Vofce mlada stoji	600.	Levu
1	jehňe isti stoji	250.	Levu
1	Vuz Dnes stoji	7000.	Levu
1	Kilo chleba	5.	Levu
1	vejce Dnes	1.25	.......
1	votrubu Dnes	2.80.	......
1	Par Střevice	400	Levu
1	Sejra. Kilo	38.	Levu
1	Kila cukr	27	Levu
1	Kilo vlni	60.	Levu
1	Kilo soli	3.80.	.........
1	Kilo sadla	48.	Levu
1	Pluch gligan	1.200	Levu
1	Kilo fazul	10.	Levu
1	Kilo masa svinski	28.	Levu
1	Kilo vofči	23.	Levu
1	mašina Singer.	9.500.	Levu
1	Kosa sen ištvan	100.	Levu
1	slepice ista	30.	Levu
1	husa ....	60.	Levu
1	Prasatko cucavi Kilo	50	Levu
1	Kilo čočki	12.	Levu
1	Kilo železa navus [na vůz]	16.	Levu
1	metr platna osvort [oxford][40]	24.	Levu
1	metr skuna Kalpazan[41]	300.	Levu.
1	krmni prase pjekni	5000.	Levu.
1	Par opanku vidělani	90	Levu.

Na levém okraji: Každej rok si nese svo cenu bila malačivelka Nepišukaždejrok (6)

V roce 1942. Maje 17. teho

sem prodal hřibata Dvouleti za 24 ťisic bespasu čisti, prostředňí koňe stojeji 30... [30?] ťisíc, pjjekníkoňe 50 ťisic

Krava prostředňí 10. ťisic, 1 Koza 2.000

Jehňeči maso Kilo 60. levu

Na kalhoti cajch metr 3.30 leva

Kedni prosvatek 4000 Ťisice

Jedno vejce 3. levi 1 slepice 1.20. levu.

Silna zima tak že pšeňice vimrzli

Kokorice v hombarach[42] zmrzli muselisme převoravat kokorici semeno zmrlo na Dimitra[43] přišlo a na Dordovden[44] vodešla sněhu dosita mrazi velki tak še i strani vomrzli lozi i biloto všeckošpatni slabi, peněz bilo dost no ňic si nemoch koupit, ňi tě velki. Namašinu 60 levu, vopetrolinu smesi jenom povídali nebil ňikde Jedna košile 3.30 levu proneděli.

Nevim kam to stihne.[45] (7)

Drahota Vroce 1942....................... 8. Března Kopon[46]

1	Kokorice. kofa	60	Levu
1	Pšenice kofa	90	Levu.
1	Dekar. zem	4000.	Levu
1	Krava ista	6000.	Levu
1	Kuň isti	7000.	Levu
1	Vejce	3 ....	Levi
1	jehňe isti	350...	Levu
1	novej vuz	10. 1000,	Levu
1	Chleba.	6.....	Levu
1	vofce mlada	1000....	Levu
1	Kilo votrubi	3.80.	Levi stotinki
1	Par střevícu	700 50.	Levu.
1	Kilo sejira	60.	Levu
1	Kilo cukru	30.	Levu
1	Kilo vlni	60.	Levu
1	Kilo soli	4. i 5.	Levi
1	Kilo sadla	60.	Levu.......
1	Pluch gligan	1500.	Levu.......
1	Kilo fazul	10	Levu.......
1	slepice	50.	Levu.......
1	husa	100.	Levu.......
	prasatka kilo	40.	Levu
1	metr platna	70.	Levu
1	metr sukna	350.	Levi
	Krmni živiteglo[47] masa	34	Levu.......
1	Par Opanki	80.	Levu
1	Par koňi pjekni	30.000	Levu
1	Arda[48] cigar škatulka	9.	Levu
1	Kilo vina doma	20. i 30	Levu
1	Kilo kořalki doma	80 i 120	Levu.
1	Kilo Dratu -	40	Levu.

Na levém okraji: kupuje na kopon jesi maš kopon tak dostaneš esi ne tak ňic

Na pravém okraji druhého sloupce: počitejte kilo i kofu jak se prodava (8)

V roce 1943 Strašnadrahota valnuvala

řika se tomu černa borsa[49]

Každej kdo potřeboval ňakou vjěc tak jimusel dobře zaplatit tose neptalo zač no maš i daš moclidu bilo zavřenech zato tose nemuže vipsat cena protože jak kdonašel ajak bil nuznej tak se platilo moc vjecich se aňi nemhlo naji, střevice podraški nebila ňijak nosili dřevení střevice o bili 600 levu jedni muški šat pološivijot 5000 čistej šivijot[50] nebil ňijak. Drvesina diš nemňel člověk kopon [kupón] tak aňi zapeňize nedostal ňic i nachleba bil kopon. Diš sme šli domňesta tak sme museli mit torbu schlebem vemňestě ňijak nebil chleba no malej, toho bilo jenom 100 grama tomusel mit jeden člověk najeden den dost vic nedostal ňijak za čistej chleba se aňi nehovořil protože nebilo, sadlo, mejdlo cukr rejž sýr tose tak prodavalo jako [v] apatice.

V roce 1943 Posledňihomaje Drahota

1	Kofa kokorice černa	borsa	200
	Pšenice 1 Kilo mouki	30 levu
1	Košile muska ....	.......	600 levu
1	Kalhoti cajchovi[51] ušiti		800 levu
1	Pjekna krava mlada		2000 levu
1	Pjek nej Kuň		3000 levu
1	Kilo vina		34 levu
	Kilo Kořalki		1.20 levu
	Kilo masla		250 levu
	Kilo jehňeči masa		90 levu
	Kilo fazu		10 levu
	Kilo ňic kaminek[52]		71 levu
	Prasat ko šest neděl	stalo	1.500 levu
	Jedno prase do 50 kil	stalo	8000 ťisíc
	Jedna mašina vršačka[53] stara		5 sto ťisic
	Jedno vejce -- --	--- --- --- --	4 levi

Na levém okraji: každerok jina Strašna drahota no peněz dost (9)

V roce 1944 Strašna Drahota

1	Kofa Kokorice	černa borsa	1.50.
1	Pšenice ...	če borsa	3.50.
1	Par Opanku	če bo	3 00
1	Kilo Ťuspe[54]	če bo	10.
1	Kilo masla	če bo	500.
1	Kilo sadla	če bo	400
1	Kilo masa	če bo	100.
1	Kilo fazule	ne černa ----	12
1	Kalhoti	če borsa	1000
1	Prasatko cucavi	Kilo černa	400
1	Tele cucavi stalo		3000
1	Prostředňi stal Kuň		5.0.00
1	Kobili se prodavali	vkrušovici[55] za	2.000
1	Krava prostředňi mlada		30.00
1	Vofce mlada stala	ťisic	6000
1	Vejce[56] -----	stalo	5 Levu
1	Kilo cukru	černa borsa	1.50 L
1	Kilo sůl sole	ňe černa	5. Le
1	mejdlo	černa	300.
1	Dekar zemňe	---- ----- ------	12.000
1	Vošatka --- stala		1.40
1	Varhani[57] akordijon		13.0
1	Mašina ševňi[58]	Lada	24.00
1	Jehehňe 10 kil		2000
1	Koza skuzletem	----	ťisic 9000
1	Svinska kuže	na opanki	2.500
1	Balton[59] stal	černa borsa	10.000
1	Loza Demijat[60]		14. Levu
1	Kilo brabori		15. Levu
1	Kilo ňic Kaminek čena		3.50 Levu
1	Kilo arpažik[61] cibulka		25 Levu
1	cilindr[62]		15 Le

Na levém okraji: Černa borsa. i drvesina[63] i Dažba[64] nedase to vis[t]at (10)

POSLEDNÍCH 7 LISTŮ

Přestěhovanci zvojvodovi Do Deli Ormansko[65]

V roku 1935 Naš vojvodofski se odstehovavali do Deli ormanu selo[66] belinci asi 15 familijich ktežibili vedeni Robertem ševejdou i Karel Pitrem zakteri je dosavat dobře že tam mabejt moc urodni kraj dobrapuda...

No v roce 1936. Bilo zabraňino održavi [od državy[67]] žadnej nesmňel prodavat tak senemohlo aňi koupit.

V roce 1935 i 1936 Června 7 ho

Litaval evroplan kteří mňel 3 perki[68] zpolše[69] bukurešt, Sofija i solon [Soluň] ti 4 sam každej den projel přez Vojvodovo mnel cestu nosival vojnou[70] Poštu Tak řikali Aš se dovim vic. Ttak vam napisu vic tolik je dnes.

V roce 1943. Bil naš Dolfa vojak.

Sloužil vrahovi V srbiji

Dolfa ma unas 5000 ťisic (1)

O dejiťi zvojvodovi spatki doheleni. Roce 1936

Dědi Filipa i babi Dubna 26 ho vneděli rano ze špatnim rozločeňi jeji z roďinou ktera ostala vevojvodově odjižděli spatki do rumunska dotech hor nahelenu kpozustali ceře Ana Vochocova no je jich srdcebilo rozervane žalem. projejich mozoli kteri nechali vojvodově i sinu Jozefa i Adolfi křije [kteří je?] obrali a spatki vislali holi tose stalo dnes 26 dubna zapsalsem do moji kňihi pamňetni ktera mňe u pamto nastaro dobi [upamatovává na staré doby] a, i, si ji muže přečist kterise oto bude interesovat[71] ňegdi počase nebo papir vidrži mnoho let, tak dnes 26. ho sem ho viprovodil na vojvodofskou spirku.[72] psal T.H. vevojvodově. (2)

Tomeš. V. Hrůza. V roce 1910. Sloužil.

Vevojsku, jak mladí, vojen. u madaru [Maďarů?]. Kdeš mě, vzali, dooravic,[73] jako, legruta [rekruta], Kde sem sloužil 6 mňesicu, potim, sem, bil, rekomandirovan[74] kpijanerum.[75] Do. veršic kdesem. se učil 3. měsice. jako pijoner. a pak sem jel. dosegeďina, tam, sem bil. 6. mňesícu, odtud sem zasej spatki do. oravice, tam sem bil, vistavojem, u, aďutanta,[76] polkoveho[77] kde sem, stravil, u plazi, rok, i otud, sembil rekomandirovan, dotenešvaru [do Temešváru ], jako nemocen. došpitalu, kde sem prožil, 7 měsicu, a zas spatki, do, oravice, kdesembil, zapsan o tamtaj, sem šel na kajzr,[78] a v nebo císarskej, manebr [manévr], odtud sembil, uvolněn. V roce 1913 nazimu, kdesem přebil,[79] vesvateheleně. V roku, 1914 se přijel dobulharska, v máji 3 ho, kdesem, přežil, vevojvodově, jeden, rok, jako svobodni, no v roku, 1915, sem, se ožeňil, no nedlouho. V roce, 1915. se strhla evropejska valka, kdesem bil. take. odveden, no ne uš jako austrinski[80] Vojín, no, uš jako, bulharski vojín, kde mňe Vzali. Do. rahovi, kdesem, bil jenom. 2. měsice. A sem bil odehnani naproti. do makedonije, kdesem, přežil, celi jeden rok, no, dišsefronta protrhla, tak. sembili zajati jako plen,[81] do armije,[82] francouski, do solonu [Soluně], kdesem stravil celich 14. měsicu, jako zajatec, pod, francouskou, komandou,[83] e, vroplanskom depu,[84] kde sembil zbratrem, Petrem, kde onsložil kosťi , jako vojín, on je zakopan od solonu, nazapad jako bulgar umřel. na išpanskou, tresku,[85] čili zimňici tak

Skončil svuj běch. (3)

Návrat Sesolonu [ze Soluně] Dobulgarska

V roce 1919 mňesic prosinec 15 ho. sem přišel spatki Dovovodovi, kdesem. Bilzas. Uvolněn. Jako. bulharski vojin, tam, vam musimřici, že zas znovu a skraje, hospodařit. Kdesembil, nucen jiťi na rahovskej, čiflik,[86] zas sem opusťil, vojvodovo v roce 1921 sembil. Načifliku, no nebil semtam, dlouho. V roce 1922 sem stavel. vevojvodově staveňi, keri mňe tenkrate stalo 18. ťisic levu.[87] bulharskech tak to, šlo rok za rokem, strampotou, zlopoťěňem [s lopotěním], kdesem, přežil, mnoho, lidi, i trampoti, no nesam no i z moji ženou, kteramňe, vždi potporovala tak jak. sesluši. Na. ženu. hospodařkou, která, přitej, všeckej, praci. i. Trampotě, vichovala 4 Ďítka, tak jak. se sluši, na matku. kdenambili i oňi k pomoci, kde semese s ňima. i radovali i trapili. i moc starostě nam spusobili Dosita Neš virostli kpraci no vroce 1934 cera se vdala do ňitrapoli. Dolfa. Višel školu v. 1936 Červnu 7. ho. Bil 14 leti diš višel ze školi zdruheho klasu.[88] (4)

V roku 1928. března 7. Bil zachraňen odboha.

Diš bil jako. Ďitě, tak nam spad, dostudně. Studně, bila 10 metru hliboka no chraňen ě [zachráněný]. odboha ňic se mu nestalo studňe bila Dole 1 metr kamen taraněna [tarasena?] nebil to špaš [špás]. Ani žert šťasňe to vi padlo buch bil sňim. Todlepsaňi si drž sine napamatku aš budeš ňekdistrej [někdy starej], topsal, tvuj, otec. Tomeš Hrůza Vevojvodově. vbulgariji.

Spomeň na mladi leta ato ještě jako Dětenči.[89]

Nebilo, uš, více, pomoci. Natitozemi rožehnal se. stim to světem. Dne 14 ho Ledna, 10. ho, bilpřiveženej zvlakem, no vtruhle dovojvodóvi Kdebil, pochovanej, 14 ho 4 ho votpoledne tobilo jeho posledňi vipro vozeňi.

Na levém okraji: Růdolf T. Hrůza. (5)

V roku 1934, 6. unora nazačatku roku

Rudabi postradal[90] musel se jit ličit [léčit[91]] Aždoplevni[92] bil pokousanej doruki levi od stekli čubi bil 9. leti. Bil z jěho mamou tabude si číst napamatku. Dogdibudužít. Bil, školak, ve třeťim oděleňi[93] míval velkej merak[94] napsi i semu otplaťili. Toje uš druhej jeho nešťastnej den. Toje druhi je ho premežďije[95] visvobozen. Odsmrťi jeho... ušbil i vestuňi [ve studňi] jako Jozef tej je zas vedenej doměsta plevena jako bil veden Jozef do egipta to jisti no aňi tam ho pan buch ne opusťi na 28. unora přijel zdraf. i zjeho matkou. Bili na kvartiře,[96] u ňakeho ivanof, kazatel, mňelisedobře vezdravi se navratil.

V roce 1945. Devateho Ledna + třeťi neštěsťi. V roce 1944. 15. ho. Listopadu bil vzatej vojakem. Dokarlovi.[97] Jako mladej vojak. Přiučeňi. plňit mini i bombi tamho potkalo to 3. neštěsťi kteri se nedalo vihojit posledňi jeho nešťešťi. Na 9 ho ledna, ve. 11. hoďin bil raňen vod bombi, kdebil. hned vodvezenej Do karlovi, bolnice,[98] kdebil hned. Operiranej,[99] no vše bilo darmo. Nemilostna, smrt. Stahla ruku naňej a Nedala žadni pomoce přesekla jeho vjěk 20 ročňi. Dne 11. ho zemřel V karlovski bolňici kde poručil Bohu duši svsou,

Na levém okraji: Růdolf T. Hrůza. (6)

V roce 1941. Bila srbska vojna z germaniji[100]

Bili se Anglije zgermaniji. Dnes sem psal 13. ho Dubna ho řela cela evropa no nejvic postradala srbije[101] grcije[102] i polša.[103] Proto že se proťivili germancovi stas [státu?]. Bili germanci Bulgarsku vsofiji nejvic.

Příchod Dobulharska Tomše Hrůzi

Tomeš Hruza Přišel dovojvodovi[104] v roku 1914. Jako hoch 25. leti a mňel viznaňi Církve reformovaní evangelicki[105]. 1915. se žeňil Vevojvodovje Zabarku Kňorkovu. Svobodna, 22. leta, přijita zheleni. Zrodiči přišla, no ja sem přišel sam. vrku 1922. mesic maj sme začalstavet naše staveňi. Dostaveni bilo donazimi ten istej rok 1922. Stalo tenkrat 18 ťisic truplovina sina [?] 18000. Po chudě všecko bilo jedna je sekňic 1 síň bil chlíf. Těške bilo naš stavěňi ňeměl kdo zatlačit. Smutni i strapení sami i zas sami. No panbuch pomahal moc Ďika zato. A přitom smesi i 18 Dekaru země koupili ti tranpoti, bída veštato [ve státě?] šlo jendozadruhím.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

V roce 1941

Sme si koupili mašinu[106] šici za 6.200 (7)

List naší Céri Emi Neposlušni........

V roku 1939 Listopadu 8. Dimitrov[107]----- Opustila si roďinu i si našla Roďinu Druhou. Vňitrapoli[108] u černošu. uslováku. Našlasi ňejakého marci černoš 21. leti svobodní ona mňela 17. let. Diš se provdala černošovům Vodávalise na vojvodově 15. Listopadu. Odavalje ňakejsi Bulhar marinof[109] methodista. Hned, jak se vodali tak šli dosofije sloužit. Tosem napsal napamatku naši roďiňe, Vevojvodově. Psal Tomeš Hrůza.

N alevém okraji:

Venec. Nakoleňe

Pristanala se [110] Vsofiji. (8)

Oslava Českejškoli Vevojvodově Roku 1939

Oslavá bila vevojvodově v Prosinci 2. veneděli. Mnělisme mocpěknej čas a moc to bilo veseli. Mnělisme mnoho hostu meziňimi Bil i pan ministr, maksl[111] prokop bilo jmeno bilo moc panu sňim zesofjě [ze Sofie] zevšechstran. Jedli i pili, hostina bila velika v naši vesnici. Bil suchí podzim cesti bili suche sme choďili Povesňici zmuzikou, zbuťovskou, kterou Pojednal učitel Prutki i alojz Horki tobili. Ti bili učitelove zčech. Bili tadi 2 sokoli i 1 sokolkou. Topsal napamatku vaš přitel Tomeš Hrůza, Žitel[112] Vojvodofski.

1. Prvňi Pan učitel česki bil Jan Findajzs[113]

2. Druhi Pan ---------------- Blahouš Prutki

3. Třeti Pan ----------------- Alojz Tichi

4. Karel Uchiťil

Ján Svoboda

Na levém okraji: Počet učitelu vevojvodově. (9)

Rodni list Naši familiji

Tomeš se Narodil V roku 1888. 15. Června.

Barka[114] se Narodila V roku 1891, 20. Listopadu.

Ema[115] se Narodila V roku 1917, 17. Zaří.

Kačena[116] se Narodila V roku 1920, 9. říjen.

Adolf[117] se Narodil V roku 1922, 10. června.

Rudolf a Ludvík[118] se v roku 1924. 27. Listopad.

Toje Rodina Tomše Hruzi Vevojdovo

Tomeš Hrůza Bil zrodini Venči Hrůzi ze svati heleni[119] rozen v roku 1888, Června 15. steho. Měněl bratři 3. Matěj, Tomeš Rudolf i Petr ten zahinul jako vojak Všloňe Vsloně Soloniko [V Soluni] Vroku. 1919. abil star 23 leti kdiš zemřel. Sestri, Francka, Barka i marjána. Misme bili jedna rodina venči i francki hruzovi. no ona se provdala za pavla Hrůzu. Strejčka vesvati heleně. no naš Otec zemřel V roku 1991[120] naheleňe. Asi 46 leti star te rok diš se začínala Vojvodova.[121] On mněl 6. bratru i jednu sestru ta se provdala za Karbulu Jezef.

Stoho rodi mi pochazime otcuvrod. No matka bila zrodu žapskoveho zesrediště[122] pochazela no roděnabila namoravě u horňiho klobouka. Onabila morafka no dobře se na učila česki tak že žadni nemoh říci že nejňi češka no dosavat žije vesvati heleňe. Doroku 1935 ježiva rok 36. žije (10)

3 VOLNÉ LISTY

V roce 1928. 7. ho. března.

Prvňi. jeho. nešťesti. bilo, že. Spadostudňe, kdešho, panbuch chraňil, kdiš. bil. jako 4. leti. No chvala, bohu, ňic, semu nestalo. Ruka, hospoďinova, bílasňim. Kde, se, nafše, zapomňelo.

------ ------ ------ --------- -----

V roku. 1934. 6. unora, kdeho Potkalo, Druhi, nešťesťi, kdebil, Pokousanej, vodstekleho, psa Doleve, ruki, kdebil, poslan, Hned, zjeho, matkou, Doplevni. Kdese, líčil, 21 dních, i tam Bila, ruka, hospoďinova, Nad ňim, kdese, vraťil, žije, Zdraf, zafšecko, to, dílo, Hospoďinu, nebo, on, se, staral zaňej,[123] Psal T.V. Hruza

II.

Vroce 1945 9. Ledna

Vroce 1944. Bil, vzitej, zavojaka. Dokarlovi, jako mladej, vojak Kdese, učil, plňit, patroni I mini, Tam přišla, naňej. To 3 Nešťesťi, 9, Ledna ve 10 hoďin

III.

Ludvíka T. Hrůza Roku 1945

Topsal, Otecjeho, Diš, pochoval, kosťi jeho, vevojvodově

Dne, 14. Ledna, rok. 1945.

A jeho otec poteškem naříkaňi i stonaňi 4 měsíce stonal tešce zemřel 5 srpna V roku 1950.[124]

Amoje Zamilovana cera kerou nezapomenu dokužbužit ach moje cero cosme vopustila tak mlada a titvoje těškosti budviďet dokuď budužit zemřela listopadu 19 Vroku 1952 ja neštastna už sem 3 voprovodila alegdo me viprovodi jak řek muj muž dobri lide

[1] Publikovány byly in Jakoubek - Nešpor - Hirt 2006: 103-111.

[2] Tento text tvoří hlavní součást studie Jakoubek 2006: 11-18.

[3] Zaguben - bulharsky ztracený, s kým nic není.

[4] K patrně nejznámějším z nich patří Paměti 1941 a Skopec 1907-38, resp. Jonášová-Hájková 2009.

[5] Viz např. Slavík 1960; Kutnar 1982.

[6] Viz např. Pekař 1990a; 1990b.

[7] Zajímavý rozbor Hrůzova textu ve vztahu k problematice příbuzenství a rodiny viz Budilová 2010: 185-187. Stran obecné analýzy příbuzenství a manželství u vojvodovských Čechů viz Budilová 2008.

[8] Tetradka - bulharsky sešit.

[9] Obvykle je na každí straně jen jeden zápis, je-li zvláštních zápisů na straně více, značíme je římskými číslicemi.

[10] Řazení listů je arbitrární, původní řazení je neznámé.

[11] Autorovi byla zaslána paní Annou Svobodovou v létě 2008.

[12] Za pomoc v daném ohledu děkujeme Michaele Kuzmové.

[13] Kofa - bulharsky kbelík, lokálně používaná objemová měrka na obilí o objemu cca 15 kg vyráběná z použitých plechovek od petroleje.

[14] 1 dekar = 10 arů = 1000 m³.

[15] Místo, kde se nachází Vojvodovo a jeho okolí směrem k řece Ogosta, je nazýváno Gladno pole (Hladové pole); jednalo se tedy o cenu pozemku nacházejícího se na daném území, další místa, na nichž měli Vojvodovčané svá pole, byla např. „Jordanovo" či „Suvat".

[16] Tj. „ani velkej, ani malej".

[17] Gergjovden - svátek sv. Jiří (6. května).

[18] Tj. kostky.

[19] Gligan - bulharsky divočák. Typ (dražšího) pluhu, který se - na rozdíl od pluhu „jednoduchého" - na konci řádky pouze převrátil a bylo možno dál pokračovat v orbě. S „jednoduchým" pluhem bylo třeba udělat otočku.

[20] Loza - bulharsky vinná réva.

[21] Desertna - bulharsky dezertní.

[22] Termín „garantirka" se nepodařilo dohledat, jeho význam není znám.

[23] To isti = to samé, totéž, tj. tytéž položky, které byly uvedeny u posledního zápisu.

[24] Význam u řady položek opakujícího se termínu „istá/i" není zcela jistý, nejpravděpodobněji se však jedná o výraz již výše uvedené snahy T. Hrůzy vytvořit srovnávací tabulku zboží a cen, přičemž prostřednictvím daného termínu T. Hrůza repetitivně sděluje, že se jedná o „tu samou" položku - o (právě v poloze položky) „toho samého" koně, vůz, cukr atd.

[25] Natiskam - bulharsky utlačovat.

[26] Cucavé - tj. zhruba po 3 týdnech odstavené, určené na porážku (za války byla taková praxe nezákonná - zabíjet zvířata, byť takto mladá, bylo trestné, nicméně mnozí vojvodovští Češi si v daném období právě tímto způsobem systematicky přivydělávali).

[27] Užití daného termínu (tj. valnuvam - viz dále zápis „V roce 1943 Strašnadrahota valnuvala") není jasné, nemůže být ani vyloučeno, že se jedná o autorovu chybu, neboť vălnuvam - bulharsky vlnit, čeřit, přeneseně bouřit se, jitřit se; srov. ovšem bulharské vărluvam - řádit, zuřit, běsnit.

[28] Bulharizmus (kriza - bulharsky krize).

[29] Proizvodstvo - bulharsky výroba.

[30] No - bulharsky ale, avšak.

[31] Tărgovski - bulharsky obchodní (zde patrně ve smyslu k dostání na trhu).

[32] Osven - bulharsky kromě, mimo.

[33] Kartečna rota = kulometná rota (z bulharského kartečnica - kulomet).

[34] Buťovce - termín českých obyvatel Vojvodova označující obec Bukjovci (dnešní město Mizija).

[35] Rahova - obec Orjachovo nacházející se 16 km od Vojvodova na břehu Dunaje.

[36] Zor - bulharsky potíž, naléhavá potřeba.

[37] Obuj - obuv; bulharizmus - zor se váže s předložkou za (zor za...), zde tedy: nouze o (obuv).

[38] Bulharizmus (gumeni - gumové).

[39] Bivolski - z buvolí kůže (bivol - bulharsky buvol).

[40] Oxford - bavlněná látka, velice levná (také ale ne až tak kvalitní - „byla samej cucek"), současně ale poměrně trvanlivá.

[41] Kalpazan - tkaná vlněná látka, ze které se na Vojvodově dělaly především mužské kalhoty či kabáty (šuby), popřípadě „bačkory", které se podšily vepřovou kůží. Bulharky měly z kalpazanu typické sukmany (oděv na způsob pracovního pláště bez rukávů).

[42] Chambar - bulharsky stodola.

[43] Dimitrovden - 26. října.

[44] Tj. Gergjovden - svátek sv. Jiří (6. května).

[45] Stigna - dojít, dospět; tj.: nevím, kam to dospěje.

[46] Kupon - Bulharsky kupón, potravinový lístek; smysl užití daného výrazu na uvedeném místě není jasný.

[47] Živo teglo - bulharsky živá váha.

[48] Arda - (dodnes existující) značka levných bulharských cigaret.

[49] Černa borsa - bulharsky černý trh.

[50] Šivijot - druh (kvalitní) látky; vlněná látka na pánské oblečení, zejm. kabáty a kalhoty (dříve).

[51] Cajch - pevná bavlněná látka („silnější než oxford"); ve Vojvodovu se z ní šily především letní mužské kalhoty.

[52] Nickamínek (lidově v Čechách obvykle modrý nickamínek) = modrá skalice. Ve Vojvodovu se používala (v roztoku společně s vápnem) k postřiku vinohradu a také se do ní přes noc namáčely nově vyrobené opánky z vepřové kůže.

[53] Văršačka - bulharsky mlátička, stroj na mlácení obilí. Ve Vojvodovu měli (parní) vršačky Supkovi, Karbulovi a Štrpkovi; při mlácení si jednotlivé rodiny mlátičky od majitele půjčovaly, přičemž systém byl takový, že každý patnáctý tanaket (plechová nádoba na obilí) náležel majiteli vršačky (tento patnáctý tanaket se ve Vojvodovu označoval termínem váma).

[54] Ťuspe (správně bulharsky kjuspe - z tureckého „küspe") - slisované zbytky semínek slunečnice po vylisování. Závod lisující slunečnicová semínka (/ex/Vojvodovčané hrdě zdůrazňují, že v něm byly používány české stroje; srov. „Měli jsme fabriku v Buťovci na olej a stroje je byli z Československa"; Jakoubek 2008: 393) se nacházel v Miziji, prostředníka, který převzal od Vojvodovčanů semínka, hromadně je odvezl na vylisování a poté jim (poměrně k množství dodaných semínek) předal olej a ťuspe, dělal ve Vojvodovu Josef Filip zvaný Lišák. Jak závod, tak Filip svou práci prováděli za jistý podíl na jejím výsledku (tj. oleji). Nutno však dodat, že Vojvodovčané - jak sami říkají - „věřili sádlu": olej používali pouze při přípravě koblih apod. a do salátů, jinak se smažilo na sádle. Z tohoto důvodu byla plocha, na níž se pěstovala slunečnice, poměrně malá - jen asi půl měřice (tj. 10 arů). Ťuspe samotné se pak používalo jako doplněk stravy pro krávy - ze slisovaného kola se kus odlomil, nechal se rozmočit ve kbelíku a smíchal se se šrotem; krávy měly tento pokrm neobyčejně rády a dobře po něm dojily. Ťuspe dále též využívali rybáři, kteří jej v místě, kde chytali ryby, vložené do ponožky s provázkem ponořili do vody - vůně pomalu se rozpouštějícího ťuspe pak k danému místu lákala ryby.

[55] Krušovica - nejbližší (a poměrně velká) obec směrem k Sofii, vzdálená od Vojvodova 1 km.; mj. sem chodily vojvodské děti do progimnazia.

[56] Každý večer obcházeli Vojvodovo jajčari (výkupci vajec), kteří vykupovali vajíčka, jež byla následně prostřednictvím zprostředkovatelské firmy určena na vývoz. Výkup vajec byl ve Vojvodově doplňkovým, ovšem nikterak prestižním, zdrojem obživy. Známými vojvodovskými jajčary byli Józa Hrůza, Štěpán Hrůza a Petr Kňourků.

[57] Varhánky - na Vojvodově byla tímto termínem nazývána tahací harmonika - akordeon.

[58] Bulharizmus (ševna - bulharsky šicí; ševna mašina = šicí stroj).

[59] Balton - dlouhý pánský kabát (dříve).

[60] Typ vinné révy.

[61] Arpadžik - bulharsky drobná cibulka k sázení.

[62] Tj. skleněný cylindr na petrolejovou lampu.

[63] Drvesina - druh umělé látky (dříve).

[64] Bulharsky dávka, příděl.

[65] Deli Orman (bulharsky Ludogorie) - oblast Bulharska hojně osídlená bulharskými Turky. Uvedený obecný název Deli Orman je užíván ve vztahu k turecké obci Belenci na Isperichsku, kam v uvedeném roce odešla z důvodu nedostatku půdy část vojvodovských Čechů.

[66] Selo - bulharsky vesnice.

[67] Država - bulharsky stát.

[68] Perka - bulharsky vrtule.

[69] Polša - bulharsky Polsko.

[70] Bulharizmus (voenna - bulharsky vojenská).

[71] Bulharizmus (interesuvam - bulharsky zajímám se).

[72] Spirka - bulharsky zastávka.

[73] Oravice - nejspíše rumunské město Oravita nacházející se nedaleko Svaté Heleny, v župě Karaš-Severin.

[74] Zde podle všeho převelen.

[75] Pioner - bulharsky ženista.

[76] Adjutant - vojenský pobočník, příruční důstojník (dtto i v bulharštině).

[77] Polk - bulharsky pluk.

[78] Kaiser - německy císař.

[79] Bulharizmus (prebivavam - bulharsky pobývat).

[80] Bulharizmus (austrijski - bulharsky rakouský).

[81] Plen - bulharsky zajetí.

[82] Armija - bulharsky armáda.

[83] Bulharizmus (komanda - bulharsky rozkaz, povel; davam komada = velet) , tj. pod francouzským velením.

[84] Tedy v hangáru.

[85] Treska - bulharsky zimnice; ispanska treska - bulharsky španělská chřipka.

[86] Čiflik - bulharsky statek; v daném případě se jednalo o známý statek vlastněný zámožným Bulharem nacházející se nedaleko Orjachova, kde pracovali (také) příslušníci chudších vojvodovských rodin.

[87] Lev/a - bulharská měna.

[88] Bulharizmus (klas - bulharsky třída).

[89] Dané slovo vzniklo patrně zkomolením bulharského „detence" - děti.

[90] Postradam - bulharsky trpět škodu; (vzhledem ke skutečnosti, že bulharština nemá infinitiv, jsou slovesa v tomto jazyce uváděna konvenčně vždy v 1. osobě singuláru).

[91] Na daném místě se nejedná o omyl či chybu; varianty líčit (tj. léčit), stejně jako líky (tj. léky), jsou jazykovými prvky typickými pro řeč vojvodovských Čechů.

[92] Tj. do města Pleven (obdobně jako v případě názvu Vojvodova obyvatelé této obce skloňovali Pleven jako jméno ženského rodu, proto „do Plevny").

[93] Osnovno učilište (základní škola) se dělilo na 1-4 otdelenie, poté následovala progimnazija, která se dělila na 1-7 klas.

[94] Merak - bulharsky náklonnost, záliba.

[95] Premeždije - bulharsky přestálé nebezpečí.

[96] Bulharizmus: v podnájmu (kvartira - bulharsky byt, resp. pronajatý byt).

[97] Pravděpodobně míněno bulharské město Karlovo.

[98] Bolnica - bulharsky nemocnice.

[99] Bulharizmus (operiram - operovat).

[100] Germania - bulharsky Německo.

[101] Bulharsky Srbsko.

[102] Bulharsky Řecko.

[103] Bulharsky Polsko.

[104] Pro zajímavost možno uvést, že vojvodovští Češi skloňovali (a skloňují) název dané obce, jako by se jednalo o ženský rod, tj. 1. pád Vojvodova, 2. p. Vojvodovy atp. (oficiální bulharské označení je rodu středního).

[105] K proměnám nekatolických konfesí na Sv. Heleně viz Nešpor - Hofnofová - Jakoubek 2000.

[106] Bulharizmus (mašina - bulharsky stroj).

[107] 8 listropadu = den sv. Dimitrije, Dimitrovden.

[108] Ňitrapole = Gorna Mitropolja, jedna ze tří slovenských plevenských obcí; vedle Brašljanice a Mrtvice (dnes Podem).

[109] Vasil Marinov byl vojvodovským metodistickým kazatelem; podle řady dokladů opustil Vojvodovo v roce 1937, po příchodu Simona Popova, který jej na jeho postu vystřídal (V. Marinov následně odešel do města Loveč, kde naopak zaujal místo S. Popova). Není tedy jisté, jedná-li se tedy o tutéž osobu, či jinou.

[110] Pristavam - bulharsky utéci k milému (proti vůli rodičů).

[111] Správné jméno dané osoby zní Maxa, který byl v Bulharsku nikoli ministrem, ale vyslancem Čs. republiky.

[112] Žitel - bulharsky obyvatel.

[113] Tj. Findeis.

[114] Manželka T. Hrůzy.

[115] Dcera T. Hrůzy.

[116] Dcera T. Hrůzy.

[117] Syn T. Hrůzy.

[118] Synové T. Hrůzy.

[119] Svatá Helena (Sfanta Elena) v rumunském Banátu - jedna z českých obcí, odkud pocházejí čeští obyvatelé Vojvodova. K dějinám nekatolických obyvatel dané obce viz Nešpor - Hornofová - Jakoubek 1999-2001

[120] Zřejmý omyl, má být 1901.

[121] Autorovo skloňování je v otázce názvu obce nejednotné - důvodem je patrně fakt, že (ex)vojvodovčané obvykle daný název skloňují, jako by se jednalo o ženský rod. Bulharsky se ovšem obec oficiálně jmenuje Vojvodovo, což je zřejmě příčinou uvedené nejednotnosti.

[122] Z obce Velko Srediště v Srbsku.

[123] Bulharizmus (bulharské griža se se pojí s předložkou za - bulharsky by tedy bylo e se grižal za nego).

[124] Autorkou těchto a následujících řádek je Barka Hrůzová, výše v textu zmiňovaná manželka Tomše Hrůzy. Ta svého manžela přežila, přičemž po jeho smrti roku 1950 Vojvodovo opustila a přestěhovala se na jižní Moravu.

Prameny

Budilová, Lenka. 2010. Vojvodovo, česká vesnice v Bulharsku: příbuzenství, manželství a dům. Disertační práce na Katedře antropologických a historických věd FF ZČU v Plzni (nepubl.).
Budilová, Lenka. 2008. „Některé aspekty příbuzenství a sňatkových vzorců u ‚vojvodovských Čechů‘.“ Český lid 95, 2008, 2: 127–142.
Ilčev, Stefan – Ivanova, Anna – Dimova, Angelina – Pavlova, Marija. 1998. Rečnik na redki, ostareli i dialektni dumi v literaturata ni ot XIX i XX vek. Sofie: Izdatelska kăšta EMAS.
Jakoubek, Marek. 2008. „Materiály k nejstarším dějinám Vojvodova, české obce v severozápadním Bulharsku.“ Lidé města 10, 2008, 1: 127-146.
Jakoubek, Marek. 2008. „Dějiny Vojvodova očima jeho obyvatelky; Edice Historyje rodu Čížkových a Karbulových Barbory Čížkové.“ Český lid 95, 2008, 4: 383-399.
Jakoubek, Marek. 2006. „Osud Vojvodovo.“ Pp. 9-20 in S. Jovova-Dimitrova – L. Majchrakova (eds.): Po pătja kăm poznanieto. Sofia: Bohemia klub.
Jakoubek, Marek. 2009a „Pohled z druhé strany historie (pamětní vzpomínky Barbory Čížkové).“ Historie-Historica. Acta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis 16, 2009, 244: 365-276.
Jakoubek Marek. 2009b. „Etnografie (nejen) textuální realizace (dvoj)identity vojvodovských Čechů.“ Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 1, 2009: 24-38 (část II. studie Penčev, Vladimir - Jakoubek, Marek. 2009. „Vojvodovské dublety.“ Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 1, 2009: 15-38).
Jonášová-Hájková, Stanislava (ed.). 2009. Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kniha VI-VII (1810-1816). K vydání připravil Martin Kučera. Praha: Karolinum.
Maur, Eduard. 2006. „Kronikářské záznamy lidové provenience jako historický pramen.“ Pp. 76-97 in Š. Karlová – V. Lišková – J. Stočes (eds.): Historická dílna I. Sborník příspěvků přednesených v roce 2006. Plzeň: Západočeská univerzita.
Mičev, Nikolaj. 2005. Rečnik na imenata i statuta na naselenite mesta v Bălgarija 1878-2004. Sofie: Izdatelska kăšta Petăr Beron.
Milev, A. – Nikolov, B. – Bratkov, J. 1978. Rečnik na čuždite dumi v bălgarskija ezik (četvărto I doplneno izdanie s predgovor kăm părvoto izdanie ot akad. Vladimir Gerorgiev). Sofia: Izdatelstvo na nauka i izkustvo.
Nešpor, Zdeněk, R. – Hornofová, Martina – Jakoubek, Marek. 1999-2001. „Čeští nekatolíci v rumunském Banátu. I.-III.“ Lidé města 2/1999: 66-88; 4/2000: 112 -141; 5/2001: 62-86.
Paměti. 1941. Paměti sedláka Josefa Dlaska. Praha: Melantrich.
Pekař, Josef. 1990a. „Paměti sedláka Josefa Dlaska.“ Pp. 365-375 in Josef Pekař: O smyslu českých dějin. Praha: Rozmluvy.
Pekař, Josef. 1990b. „Paměti Františka Josefa Vaváka.“ Pp. 314-356 in Josef Pekař: O smyslu českých dějin. Praha: Rozmluvy.
Penčev, Vladimir. 2005. „Po serpentinite na (sebe)(drugo)poznavaneto.“ Pp. 428-433 in Problemi na balgarskija folklor 10. Sofia: BAN.
Penčev, Vladimir. 2009. „Po serpentinách sebepoznání a poznání toho druhého.“ Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 1, 2009: 16-22 (část I. textu Vladimir Penčev - Jakoubek, Marek /2009/ „Vojvodovské dublety“ Acta Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni 1, 2009: 15-38).
Skopec, Jindřich (ed.). 1907-38. Paměti F. J. Vaváka, souseda a rychtáře Milčického z let 1770-1816. Praha: Cyrillo-Metodějská knihtiskárna V. Kotrba.
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. Slovník spisovného jazyka českého I.-VIII. Praha: Academia.
Šťovíček, Ivan a kol. 2002. Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16. – 20. století pro potřeby historiografie. Praha: Archivní zpráva MV ČR.

Ke stažení

LM_1_10_Jakoubek.pdf

O autorovi (autorech)

Marek Jakoubek

Text byl publikován v časopise Lidé města 12, 2010, 1 (autorizovaně).

Vytisknout tento článek