Lidé města jsou recenzovaným odborným časopisem věnovaným antropologickým vědám s důrazem na problematiku města a příbuzným společenskovědním a humanitním disciplínám.
Jedná se o jediný antropologický časopis vydávaný v České republice. Vychází třikrát ročně, z toho dvakrát v českém jazyce (v květnu a v prosinci) a jednou v anglickém jazyce (v září).
Návštěva loňského benátského Biennale výtvarného umění šestičlennou studentskou výpravou z Fakulty humanitních studií UK, vedenou učiteli A. Svobodou a J. Vančátem, měla za úkol reflektovat pro kreativní modul trendy, které Biennale jako jedna z nejvýznamnějších světových přehlídek nabídne. Přinesla však neočekávané překvapení - ze společných diskusí o progresivních uměleckých trendech, které by mohlo Biennale odhalit, se naopak ukázalo, že takové rysy poslednímu Biennale nejenže chybějí, ale že celá akce je naopak v podstatné míře zatížena manýristickými rysy děl, která se ukazují jako regresivní a přežilá.
Oproti posledním Biennale, z nichž na jednom tvořil výrazný rys například genderový přístup a na dalším byla věnována pozornost neevropským kulturám, respektive jejich kontaktům s naší (euroamerickou) představou o umění, se tato přehlídka jevila jako výrazně eklektická, neschopná opustit trendy, které dlouholetým užíváním ztratily náboj uměleckého jazyka (protikladně k pojetí, že umění je jazyk, který se proměňuje s každým novým dílem) a staly se omšelým komunikačním kanálem, který je obecně srozumitelný při sdělování banalit, zejména mediálních a reklamních. Název Tvoření světů přitom celkovou slabost jen podtrhoval.
Vyjevuje se tak stále zřetelněji, že podobně jako například zaznamenala progresivní vzestup secese, aby pak v regresi vyklidila pole konstruktivismu, můžeme být nyní svědky sestupných účinků výtvarných směrů a trendů, které povstaly s dadaismem (objektové umění, instalace, performance, umění akce), doprovázených jistým zpochybněním procesu, v němž vznikly a v němž se rozvíjely. Pochybnosti vyvstávají v této souvislosti například o roli umělce jako výhradně delegované autority k tvorbě, o možnostech galerií jako místa umožňujícího liberalizaci hodnot (ztrácejí tuto funkci pod tlakem trhu), o schopnostech diváků reflektovat konsensuálně výsledky tvorby a o náhradě této dříve proponované nadosobní reflexe individualizovanými interaktivními postoji. Všechny tyto úvahy pak vedly studenty k tomu, aby se přece jenom pokoušeli hledat zatím víceméně nerozvinuté, avšak jistým způsobem perspektivní rysy uměleckých děl, které by mohly získat významnou roli po této odcházející garnituře hodnot. Někteří z nich hovoří dokonce o potřebě celistvého nového paradigmatu.
Výsledkem této diskuse bylo zorganizování platformy Biennale 2013 pro kritiku a analýzu současných trendů výtvarného a vizuálního umění a pro cílenou podporu těch jeho proudů a tendencí, které jeho účastníci považují na základě svých analýz za relevantní k současným problémům individuální i sociální existence. Platforma je spojena se společnou odbornou činností žáků i učitelů, podpořena nově vypsaným seminářem Analýza vizuálních médií a výzkumem v rámci fakultního výzkumného záměru. Projekt nemá mít pouze teoretickou povahu, ale v duchu dále proklamovaných tendencí podněcuje a uvádí i vlastní tvorbu svých členů. Můžeme ho z této stránky považovat za projekt, který má kromě teoretického rozměru i umělecký obsah a jako takový může být kandidátem na umístění na některém z příštích přehlídek Biennale, optimálně roku 2013.
Na základě vstupní analýzy vycházejí první témata, jimž chce platforma věnovat svoji teoretickou, organizační i samotnou uměleckou, tvůrčí pozornost: (1.) Personální sebekonstrukce, vizuální gramotnost - „skončilo století umění, začíná století pedagogiky"; (2.) Interakce, síť W2, která svými integrujícími účinky dává povstat podstatným vizuálním tvůrčím činům, přitom její členové nemusí být ani umělci; (3.) Strukturace obrazového vyjádření ve smyslu víceúrovňové struktury (druhá a vyšší artikulace); (4.) Obrazové vyjadřovací prostředky k sledování proměn kvalit a proměn struktur a jejich interaktivních účinků; (5.) Sémantické umění v obrazovém vyjádření - jeho sociální stránka a jeho vztah k primární realitě. Odkazy k širšímu zdůvodnění uvedených témat a k další činnosti platformy jsou k dispozici na Facebooku - skupina Biennale 2013 a na http://casopis.eduart.cz/kategorie.asp?idk=136.
Jaroslav Vančát
Text byl publikován v časopise Lidé města 12, 2010, 1 (autorizovaně).